Umění zdravého stravování v kontextu

„Informací je čím dál víc, jejich zdroje jsou čím dál nejasnější a prakticky ke každý informaci najdeš informaci opačnýho charakteru.“ (Knoflíkáři)

 

Aby stravování bylo opravdu zdravé a mohlo být pravdivě označeno za racionální a vyvážené (a vyvažující) je třeba posoudit a zohlednit několik důležitých hledisek. Tato hlediska je posléze třeba vztáhnout k danému jedinci. To předpokládá rozpoznat jeho povahu (konstituční a kondiční rysy) a znát celkovou povahu a základní účinky potravinových produktů. 

 

„Co jednoho (a teď a tady) posiluje, druhého (a jindy a jinde) zabíjí.“

 

K důležitým hlediskům určujícím výběr, úpravu, množství a frekvenci jídel patří vedle konstitučně-kondičních parametrů základní charakteristiky životního kontextu jedince. Tento kontext je utvářen především poměrem fyzické a duševní aktivity, klimatologickými podmínkami (podnebné pásmo), ročním obdobím, počasím, rodovými zvyklostmi a místními potravinovými zdroji.           
       

„Když půst tak půst, když husa tak husa.“

Doporučení čerpají převahou z tradičních východních i západních holistických systémů léčby. Jde o staletími prověřené návrhy vycházející z rozpoznání charakteristických vlastností jednotlivých potravinových produktů a jejich celkových účinků. V povaze těchto systémů je nedogmatický přístup užívající zdravý rozum a vybízející k vlastnímu ověření předkládaných doporučení. Zdravé stravování není samo o sobě cílem, nýbrž jedním z možných prostředků napomáhajících k přiměřené tělesné hmotnosti, pěknému tělesnému tvaru a vyšší kvalitě zdraví. Dobrým dokladem nedogmatického přístupu je i zdůrazňování chuťového zážitku v souvislosti s léčivým účinkem pokrmů…