Nostalgie

Doma
J. V. Sládek

Tak po časech zas přišel jsem
k rodnému prahu,
po bludných cestách přec jen tam
jsem našel dráhu.

Má matka už mne nevítá
a v zem se chýlí
můj starý otec, a já sám
už vlas mám bílý.

Má sestra bratra podobu
v mých rysech hledá
a jenom ruku tiskne mi,
jak za stůl sedá.

Tak to tu všecko zapadlo,
jak zřím to znovu;
jen cestka vyšlapána hloub