Čistota

Modlitba
(výňatek ze sbírky Veršů stárnoucího muže Ivana Diviše)

Pane
vyběl mne jak prostěradlo
položené na trávník
a polévané babiččinou konví
pak se prádlo sebralo složilo
vyžehlilo uložilo
proložilo majoránkou
To přesně učiň se mnou
Abych byl čist a rovný a voněl

Pane
zbav mne pohlavního pudu
dnes jsem byl v obchodním domě
neodolatelně puzen díval jsem se na děvče
vystřižené přilepené s jedním ramínkem podprsenky
spuštěným dolů
chápal jsem že jsem idiot 
ale síla byla silnější než já chtíče
musel jsem prchnout
před svým vlastním ponížením
vše co jsem dosud lepšího učinil
bylo rozdrceno oním ramínkem
nemohu to vypudit ze svého světa
navíc tak se děje všem anebo většině
u žen je to palčivější než u mužů

Tůní mihne se pstruh a je zle
a to zlo zachvacuje celý svět
svrbění svrbění topor a topor a krev

Pane chraň mne zlých skutků
nikoho jsem nezavraždil
nikoho neoloupil a nikdy
nikoho podle nepodrazil
nejsem toho schopen
ale spíš než o tyto odpornosti
jde mě o drobné všivoty – 
dej mně křišťálovou duši
duši kristalinní
čistou na lomu a přesnou